Obsah

Vendelín Němec

Typ: rozhovor
Studující na Pražské konzervatoři obor klavír

„Vše je jak má být“

1. Maturoval jste na stejné škole jako já v roce 1976!? Jaká je konzervatoř dnes?

Tipuji, že od Vašeho studia na škole se mnohé změnilo. Dnes máme na škole nádherný koncertní sál se špičkovým Steinwayem. Celkově mi přijde škola dobře vybavená a má taky mnoho sponzorů. Samozřejmě, že historie školy na člověka dýchá. Když chodím po chodbách a vidím portréty slavných umělců, kteří se buďto podíleli na chodu školy, nebo zde “jen” studovali, vyvolává to ve mně nutkání se zdokonalovat.

2. Těsně po revoluci zemřela vynikající klavíristka prof. Valentina Kameníková, kterou jsem já potkávala na chodbě. Tenkrát byla škola plná osobností ve všech oborech…

Bohužel. Ani na jednom semináři jsem neslyšel zaznít toto jméno. Až na Váš popud jsem si našel nahrávky a musím uznat, že její intepretace určitě na vysoké umělecké úrovni. Přijde mi, že se dnes na škole vůbec klade málo důraz na osobnosti z dvacátého století. Každý snad zná jen ty nejslavnější a na ostatní se zapomíná.

3. Hrajete také Rachmaninova? Kdo je vaším pedagogem klavíru a jak vás ovlivňuje?

Samozřejmě, že hraji, ale vlastně jen když musím. Není to úplně můj šálek kávy.

Můj profesor je pan Jiří Kollert. Je ve své práci velmi pečlivý a má se mnou spoustu trpělivosti. Vlastně až díky němu jsem začal přemýšlet nad tím, jak hrát na klavír a využívat při tom své tělo správným způsobem.

4. Máte oblíbeného skladatele, kterému rozumíte a inspiruje vás pro interpretaci?

Jednoznačně mohu říct, že miluji hudbu J.S.Bacha. Bach sám do not napsal vlastně málo informací o interpretaci. Jediný návod, který Bach poskytl, jsou noty samotné. Nechává tak prostor pro spoustu možností, jak na skladbu nahlížet. On nebyl nikdy dobrým studentem a svou pracovitost nabyl poté, kdy si uvědomil nejistotu života…V jeho melodiích jsou znát prvky vnitřního monologu i dialogu a rozmluva s Bohem.

5. Kdy Vás napadlo věnovat se vážně tomuto nástroji? Jaká byla motivace?

Napadlo mě to těsně před nástupem na konzervatoř. A motivace? Zkrátka jsem si ten nástroj zamiloval. No a když jsem poznal, že mě baví a jde mi na něj hrát, zůstal jsem u něj.

6. Co Váš přesun z Opavy do Prahy? Jste trochu „dítě štěstěny“?!

To asi trochu jsem, i když po Opavě se mi stýská. Bylo tam krásné zázemí, malá škola a nádherné město. Na Prahu už jsem si zvykl, ale nechci tam zůstávat déle, než bude nutné. Nejsem hybatelem změn v mém životě, věci se tak samy dějí, ale jakou cestou se vydám, to záleží jen na mě. Věřím, že je vždy všechno tak, jak má být…

7. Cvičíte hodně a rád? Všimla jsem si, že vám prsty neustále běhají i po stole?!

Denně strávím u klavíru 3-5 hodin. Ale to je taky proměnlivé. Někdy si chce člověk odpočinout a tři dny nehraje. A někdy je potřeba udělat víc práce a u nástroje strávíte deset hodin. Cvičím rád, jistěže, jinak to nejde. Občas se taky pěkně naštvu, když mi to nejde, ale to k tomu patří! Těch důvodů, proč mě prsty běhají po stole je víc, je to svalová práce, kde nemusím hlídat tón, trénink postavení ruky atd. Je to vědomé. Také mě občas proletí hlavou melodie, tak si ji zaťukám na stůl….

8. Budete pokračovat ve studiu?

Ještě zůstávám na konzervatoři a dodělám si dva roky absolutoria.

9. Chcete se věnovat koncertní činnosti?

Samozřejmě! Ale ne hlavně. Především chci být pedagog. Vidím to jako povinnost, protože jestliže nám na umění záleží a chceme, aby se na světě udrželo v určité jakosti, musíme se o to zasadit předáváním zkušeností dalším generacím.

10. Máte interpretační vzor ze současných klavíristů?

Vzorem mi je každý, kdo mě osloví. Není to tak, že bych se upínal k jednomu. Když se mi něco zalíbí, nechám se tím inspirovat. Takže tímto způsobem jsou mi vzorem i mí spolužáci.

11. Co rodiče, předpokládám, že Vás podporují, jezdíte pravidelně domů do Polic?

Bez rodičů by to nešlo. Jsou ke mně vstřícní a taky se mnou mají spoustu trpělivosti. 

Snažím se jezdit každý druhý víkend domů, ale ne vždycky mi to vyjde. Police jsou pro mě místem odpočinku a náš dům stojí na krásném místě. A mám tam svá tajná místa…

12. Máte sourozence ve velkém věkovém rozpětí, jaké máte vztahy?

Skvělé!:)

13. Máte namířeno do světa?

Možná. Jsou věci, které neplánuji. Poslouchám jazz a rád bych se věnoval tomuto žánru jako klavírista i interpret, tak uvidíme….

14. A co Praha? Jak na Vás působí?

Je to velké město. Mám a nemám to tam rád. 


Vytvořeno: 23. 7. 2019
Poslední aktualizace: 26. 7. 2019 07:08
Autor: Karolína Holl