Matin Bajcar

Souhlasíte s tím, co řekla o vaší svatbě „v papučích“ Vaše žena v minulém rozhovoru?

Miška je úžasný energický člověk. Celkově s většinou věcí, co dělá a jak se chová souhlasím. Jen občas se najde nějaká věc, v čem se lišíme. Co se týče svatby tady u nás v kapli – pro mě to byla přirozená věc. Měli jsme strašnou výhodu domova v minimální vzdálenosti od kaple. Nemusel se řešit žádný přejezd a bylo to logisticky jednodušší. Ohledně papučí, tak jsem v nich opravdu šel, ale před kaplí jsem se přezul do společenských bot.

Na dosah máte i obecní úřad, chodíte na zasedání také v „papučích“?

Momentálně v papučích chodím jen doma, a to spíše výjimečně.

Co Vás přimělo stát se zastupitelem, co od toho očekáváte a jaký máte vztah k politice obecně?

Z mého pohledu je to asi vývoj mě samotného, kdy již pro život v obci dělám spoustu věcí prostřednictvím hasičů a spolku Klenot. V pozici zastupitele jen mohu svou práci pro obec rozvíjet. Navíc jsem si říkal, že v zastupitelstvu (v předchozích letech) sedí lidi, které v obci moc nepotkáte, a to je za mě chyba. Zastupitel by se na tak malé obci měl zúčastňovat veřejného života, aby se dozvěděl, co místní obyvatele trápí a taky se po naší malé dědině i občas projít, aby věděl, jak to vypadá a co je třeba i v jiných částech obce, a nejen před svým hýčkaným domečkem. Co se týče politiky obecně, nemám nějaký vyhraněný postoj, ale každopádně si o politice čtu, což slouží
k prohlubování obecného přehledu a taky chodím pravidelně volit.

Možná vidíte některé minulé zastupitele trochu zkresleně… neberu si to osobně/smích/. Myslíte, že jedinec může ovlivnit ostatní lidi pro vývoj a realizaci určitých v progresivnějším pohledu na konkrétní problémy v obci? Co současné zastupitelstvo?

Ano to určitě, silný jedinec již historicky umí strhnout lidi na svou stranu buď v dobrém nebo ve zlém.  Současné zastupitelstvo je takové, jaké je, vybrat si ho mohli všichni občané Polic, takže musíme být spokojeni, ne? Teď vážněji, jak to vidím já – sedí tam nyní z větší části občané, kteří jsouv obci vidět a jsou schopni pro naši obec udělat spoustu věcí, a věnovat svůj čas pro ostatní na úkor svého.

Nicméně většina zastupitelů zůstala stejná…Co byste si přál v obci změnit k lepšímu, máte nějaké invence? Jak vnímáte vesnici jako celek včetně obyvatel?

Je dost věcí, co je potřeba udělat a je na současném vedení obce, kterým z nich dá prioritu. V současné době je za mne prioritní vyřešit energetickou náročnost obce, protože jestli nebudeme investovat v tomto směru, tak na další investice v obci ani nebude. Tyto věci se nyní řeší a je zapotřebí aby pan starosta i nadále získával  podklady a pobídky pro to, co je v obci možno vybudovat – nejlépe na dotace. Jinak jsem s fungováním obce vcelku spokojený, protože jako jedna z mála obcí již máme vyřešeny inženýrské sítě ve větší části obce. Nyní se může rozvoj obce posunout zase dále. Když si vzpomenu na své mládí tady v obci, tak je tu opravdu hodně věcí, co se vybudovalo a posunulo dál k lepšímu. Obyvatelé obce jsou přátelští. Mám to štěstí, že znám většinu občanů obce ať už osobně nebo alespoň od vidění. Bavím se s velkým okruhem lidí a fakt jsem rád, že jsem tady v Policích, a ne někde v bytě na velkém sídlišti s minimem osobního kontaktu s okolím. Jen si myslím, že je velká škoda, když se nám tu rozmáhají za mě malicherné stížnosti, typu mě se to nelíbí, mě vadí to a tamto, ale že by stěžovatel pro to něco udělal to zase ne. Naštěstí se domnívám nebo v to aspoň doufám, že lidí, co jim věci nejsou lhostejné a dokážou si navzájem pomoci je tady daleko více. Má rodina to štěstí okolo sebe má a v Policích máme super kamarády.

Zajímalo by Vás v budoucnu starostování?

Nikdy neříkej nikdy, ale v současnosti mě to neláká, mám lepší flek. Myslím si, že člověk do tohoto postu musí mít jisté zkušenosti. I když před volbami padaly návrhy ať se stanu starostou já, což naštěstí nedopadlo. Po domluvě mezi hasiči jsem na prvním zastupitelstvu byl navržen na pozici starosty. Tato pozice však naštěstí pro mě, byla již dopředu domluvena na schůzce mezi všemi ostatními volebními sdruženími, která se konala ještě před prvním zastupitelstvem a na kterou hasiči nebyli přizváni. Každopádně co se týče této pozice je to nevděčné. V tak malé obci nemůžete vyhovět všem a musíte být k dispozici 24/7. Na druhou stranu starosta je právě ten, co zajišťuje podklady pro zastupitelstvo, účastní se jednání atd. Přece jenom je to jeho povolání na 100 % a má čas se věnovat jen obecním zájmům. Za mě je právě starosta ten člověk, co může nechat největší otisk na rozvoji obce. Pokud je starosta slabý, rozvoj bude pozvolný a pokud je naopak silný, obec bude vzkvétat lépe.

Proč jste se rozhodl bydlet právě na tom strategicky výhodném místě?

V Policích žili mí předkové z matčiny strany a po nějakém čase v mém životě jsme se nastěhovali do Polic i my. Máme to štěstí, že naše rodina měla jednu z velkých usedlostí tady v centru obce. A i potom, co si má babička a prateta od vedle rozdělili společný pozemek na dvě části nám zůstal velký pozemek s domem, stodolou a vzrostlými stromy. To, že zůstanu v Policích bylo pro mě přirozené. Již od dětství mě to vždy táhlo nejdříve na chalupu a pak domů.  Po vysoké škole v Ostravě jsem tedy sbalil Slovenku, kufry, vrátil se domů, našel si práci a začal dodělávat pomník manželství mých rodičů. Dle reakcí všech se nám dokončení domu podařilo asi dobře. Určitě nekončíme a plánujeme další rozvoj našeho bydlení.

A jak Vy vidíte seznámení s vaší ženou?

Tak bylo to úplně stejně jak popisovala Miška, bydleli jsem v jedné bytovce, já s klukama v prvním patře a Míša s dalšími lidmi ve třetím. Jednou jsme tak pili u nás na bytě a po nějaké době jsme se dozvěděli, že je ve třetím patře party, tak jsme se tam pozvali... Tam jsem viděl manželku poprvé, po té akci to již pokračovalo, zprvu pomalu potom rychleji a jak jde vidět, tak tenhle příběh ještě konec dopsán nemá.

Co jste v Ostravě studoval a co Vám ta škola dala?!

Studoval jsem Vysokou školu báňskou – technickou univerzitu Ostrava na fakultě bezpečnostního inženýrství v oboru technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. Jo vím, je to „jednoduchý“ název, proto VŠB-TUO FBI TPO. Škola mi zejména dala spoustu kamarádů, zábavy a probděných nocí. Mezi další věci určitě patří všeobecný přehled a nějaké ty vědomosti zejména z požární bezpečnosti.

Souvisí tedy škola s Vaší současnou profesí?

Ano, má současná i předchozí práce byla v oboru studia.

Máte pochopení pro manželčinu pracovní náplň a velké vytížení? Podporujete se navzájem?

Bez podpory by to určitě nešlo, to už jsme si zkusili.  Pochopení pro manželku mám, jinak bychom už spolu nebyli. Často se manželky musím i zastat a vysvětlit ostatním že takhle ne, protože spousta lidí v okolí nechápe, že je víkend a má tendenci i v sobotu večer řešit to, že ho něco bolí. V tom případě už se do toho vlomím a tvrdím např.: „Jendo ty taky nechceš teďka pracovat? Tak zavolej v pondělí a můžete se o tom pobavit a neruš o víkendu“.

A teď hasiči – to je Vaše velké téma!

Hasiči – teď otázka, které hasiče myslíte? Dobrovolné nebo profesionální? U profesionálních jsem chvíli tak ty asi přeskočíme, nebudeme se přeci bavit o práci.

A proč ne? Práce je součástí a smyslem života, navíc JSDH a SDH často spolupracují…

JSDH a SDH je stále jedna organizace dobrovolných hasičů, jen tu část JSDH – jednotka sboru dobrovolných hasičů, je povinna zřizovat obec na základě zákona o požární ochraně. Je tam rozdíl ve financování, kdy jednotka jako taková není výdělečná a financuje ji plně obec. SDH – sbor dobrovolných hasičů je organizace, která se stará o ten zbytek, pořádá kulturní akce, věnuje se sportovní činnosti, výchově mládeže atd. U nás tady v obci nelze tak úplně rozlišit co je jednotka a co sbor, furt to dělají jedni a ti samí lidé a určitě se nečleníme na jednotku a sbor. Jen lidé, co jsou i v jednotce se scházejí častěji a starají se o techniku, vybavení, navštěvují různá školení jak interní, které většinou provádím já, tak i prostřednictvím HZS

zpravidla na stanici ve Valašském Meziříčí nebo na Vsetíně. Místo JSDH jste asi myslela HZS, kdy se jedná o hasičský záchranný sbor České republiky. Tato organizace zjednodušeně je rozdělena do dvou složek: represe – zásahová činnost a prevence. SDH a HZS úzce spolupracují ve všech svých činnostech. Sbory dobrovolných hasičů jsou v podstatě prodlouženou rukou profesionálních hasičů v jednotlivých obcích. U hasičů v Policích jsem od nějakých 17 let. Jako první jsem byl členem velké party všech hasičů a po nějaké době jsem byl přibrán mezi pár vybraných kluků co jezdí pomáhat. V současné době jsem na pozici velitele výjezdové jednotky – to znamená, že jsem v nejužším vedení hasičů u nás v obci. O samotné činnosti se pravidelně můžou občané dočíst i v Polickém zpravodaji, kde píši články já, nebo starosta SDH Milan Gerla. Hasiči jsou činnost, ve které jde vidět za námi nějaká práce. Jak již na pořádání různých akcí, na údržbě a rozvoji majetku samotného sboru, tak i na majetku obce atd. Pro mě hasiči nejsou ani tak koníčkem jak pořádným koněm, protože toho času, co tam zabijete na úkor svého volného času a bez nároku na finanční odměnu je tolik, že vás to opravdu musí bavit. Mě se strašně líbí hasičské heslo - „Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci, vlasti k rozkvětu.“ Jednotlivé části hesla lze vysvětlit asi takto: „Bohu ke cti“ vychází z víry. Druhá část je naše poslání pomoci bližnímu, požáry, nehody atd. V poslední části – tam je naše dobrovolná bezplatná činnost, obětování volného času.

A co třeba: „Hasičství, kdo zamiluje – dobré srdce projevuje“. Máte dobré srdce?

Já si myslím že mám, ale správně to musí posoudit lidé v mém okolí. Celkově všichni hasiči jsou velcí srdcaři, a proto doufám, že se nám podaří udržet SDH Police ve skvělé formě i do dalších let a budeme se moct těšit podpoře a zájmu spoluobčanů i z hlediska rozvoje členství přímo ve sboru. Přece jenom se jedná o nejstarší spolek v obci a je nutno jeho tradice udržovat. Hasiči jsou fakt na dlouho, je to spíše na dlouhý pokec u piva… Co se týče mé současné práce, tak jsem nastoupil po absolvování výběrového řízení, fyzických testech, psycho testech a komplexní zdravotní prohlídce (přijímač jak na astronauta) na pozici komisaře stavební prevence na stanici ve Valašském Meziříčí. Má práce spočívá v kontrole projektové dokumentace z pohledu požární bezpečnosti staveb a následně chodím kolaudovat stavby, jestli je stavba provedena v souladu s projektovou dokumentací. Naštěstí se nás netýkají všechny stavby, protože jsme jen dva na celý okres Vsetín, zjednodušeně – řešíme až větší stavby. Do budoucna po absolvování všech povinných kurzů, se ze mě stane ještě zastupující vyšetřovatel požárů. To asi všichni v obci poznají, protože tu budu jezdit s červeným džípem s majáčky.

Dětství jste převážně prožil tady?

Jelikož jsem dítě z vojenské rodiny tak jsem dětství prožil na více místech, ale vždy byl středobod tady. Narodil jsem se v Martine a první roky mého života jsme s rodinou bydleli v Liptovském Mikuláši. Po rozdělení republik jsme se stěhovali do Lipníka nad Bečvou. Když se moji rodiče rozvedli, tak jsme s mamkou a ségrou cítili, že naše místo není v Lipníku. Celá rodina počkala až Martínek dochodí základní školu v Lipníku a potom jsme se stěhovali na naši, do té doby milovanou chalupu tady do Polic. Jako Poličák se cítím od mala. Trávil jsem zde většinu víkendů, prázdnin a vyrůstal jsem tady s ogarama.

Jste introvert nebo extrovert? Vyvažujete ve vztahu Vaši temperamentní ženu?

Po tom, co jsem se tak rozepsal si můžete udělat obrázek kam mě zařadit ne? Jinak žena vyvažuje mě.

Máte na srdci nějaké téma, které byste rád zmínil?

Asi ne, já se věnuji hodně věcem a asi na jeden rozhovor by to nebylo.

Jakým věcem?

Tak například jezdím s Aldou Svobodou závody v offroad trialu. Jsou to závody v terénu a na přesnost. Nejsou to rychlostní závody jako třeba rallye. My máme žlutého samuraje, kterého většina lidí v obci určitě zná. Myslím to auto a ne Aldu, sice toho znají taky všichni. Když náhodou nemůžu na závody tak za mě zaskakuje Fanda Mičunek. Loni to bylo docela často, protože jsem musel doma stihnout dodělat zámkovou dlažbu a chystat věci na jakousi veselku či co to bylo. Ne vždy nám to jde, jak bychom si představovali. Podařil se nám i získat titul vicemistrů České republiky v offroad trialu v kategorii S za rok 2020 nebo titul vicemistři Slovenské republiky za rok 2022. Začali jsme jezdit Slovenské mistrovství a vybrané závody z Českého mistrovství. Uvidíme, jak to bude letos. Asi neodjezdíme všechny závody v kalendáři, ale třeba nás to po prvních závodech začne zase pořádně bavit a odjezdíme toho víc. Všechno záleží na tom, jak často se ze samíkem budeme kutálet a jak moc ho potom budeme zase u Fandy ve stodole všichni tři spravovat… já tam spíše těm dvěma zavazím, ale zase umím podat pivo a do všeho kecat. 

A další?

S Miškou jezdíme na různé výlety a dovolené. Milujeme hory v létě i v zimě, ale u moře už jsme taky byli. Doma stále něco budujeme, například loni jsme měnili druh vytápění za tepelné čerpadlo země-voda a v podstatě nám tak začala taková komplexní rekonstrukce celé zahrady. Někdy si říkám, že se na to všechno vy… prodám to tady a koupím si nějaký malý domek u moře, ale to by mě asi přestalo rychle bavit, a navíc bych v novém domě poslouchal, že holky nemají zahradu a nemají co okopávat. Mám rád i náš klid, kdy si po práci k večeru chodíme s ženou sednout za naši zahradu (za humna) na lavičku. Na zimu je schovaná, ale už je na čase ji tam zase dát. Vy všichni si tam můžete taky posedět a kochat se tou naší krásnou okolní krajinou.

Děkujeme za pozváním k posezení na lavičce za humny. Možná budete mít brzy narváno, zvažte další lavičku v letní i zimní variantě.

Text a foto: Jana Janěková