Velikonoce

Vážení a milí spoluobčané,

Velikonoce jsou tradiční oslavou jara, současným jazykem nazývané Svátky jara. Tyto svátky bývaly v minulosti významnější než Vánoce. Velikonoce jsou nejvýznamnější svátky křesťanské církve. Jsou spojené s památkou umučení a vzkříšení Krista, je to vzpomínka na jeho zmrtvýchvstání. Tento týden prožíváme - Pašijový týden.

Modré pondělí, žluté úterý – v tyto dny se ve všech chalupách gruntovalo.

Škaredá středa – tento den se nesměl nikdo na nikoho mračit, aby se nemračil po celý rok.

Zelený čtvrtek – název dostal podle zelené barvy Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení. Tento den bývá zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin, aby byl člověk po celý rok zdráv. V křesťanských kostelech po ranním Gloria zmlknou zvony a říká se, že zvony odletěly do Říma. Až do bílé soboty se zvonění nahrazovalo hlukem klapaček, klapotek, řehtaček aj. Věřilo se, že tímto zvukem se vyžene z domu všechno zlé.

Velký pátek – dnes prožíváme Velký pátek. Je to den ukřižování Krista, den hlubokého smutku, kdy se nekonaly mše a při bohoslužbě v katolických kostelech se pouze zpívalo a četly texty. Důležitým momentem je odhalení a uctění kříže, strojení Božího hrobu. Podobně jako na zelený čtvrtek, tak i v tento den se časně ráno lidé omývali v potoce a tím se chránili před nemocemi. Nesmělo se prát prádlo, protože by se máčelo ne do vody, ale do Kristovy krve. Také se věřilo, že jediný den v roce, kdy se země otevírá a vydává své poklady, je právě Velký pátek. Takové místo se prý poznalo podle modravého světýlka a kvetoucího kapradí. Na Velký pátek bylo také zakázáno hýbat se zemí. Projevovala se tím úcta k zemi.

Bílá sobota – k obřadům na Bílou sobotu patří Vzkříšení (z Božího hrobu se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha nebo obraz). Na Bílou sobotu se zvony vrací z Říma.

Velikonoční neděle – Je to den Zmrtvýchvstání Krista. Vrcholí velikonoční svátky, končí půst. V kostele se provádělo svěcení pokrmů (beránek, mazanec, vejce, chleba, víno). Posvěcené jídlo se jedlo ve stoje buď v kostele, venku pod širým nebem nebo v polích. Kousek z posvěceného jídla dostala i každá návštěva, zvířata, voda, sad, aby byla hojnost ovoce, dobrá voda, plodnost zvířat apod.

Velikonoční pondělí – České velikonoce charakterizuje živá tradice – velikonoční pomlázka. Je to obyčej, kdy chlapci obcházejí domy s pomlázkou spletenou z vrbového proutí a zdobenou stuhami. Pomlázka je symbol předávání síly, zdraví a svěžesti. Šlehány jsou dívky a ženy, aby byly zdravé, veselé a pilné. Odměnou za pomlázku jsou malovaná vajíčka.

Jménem kulturní a sociální komise, Vám vážení a milí spoluobčané, přeji krásné svátky strávené v kruhu rodiny.

Markéta Stříteská, předsedkyně kulturní a sociální komise