Miroslav Kašík

1. Pracoval jste v zastupitelstvu už v minulosti?

Ano, byl jsem zastupitelem tři volební období s jednou přestávkou.

2. Vnímáte nějaký rozdíl?

Přijde mi, že panuje větší shoda, jednání jsou věcné, konstruktivní.

3. Jak se vám jeví složení současného zastupitelstva?

Tím, že se dost změnilo přinesli noví zastupitelé nový impuls, nový náhled na věci, nové dobré věci. Např. tato rubrika lidé v naší dědině a tím si nechci u Vás nějak šplhnout to myslím úplně vážně.

4. Děkuji. Máte nějaký svůj osobní progres pro rozvoj v naší obci?

Osobní progres asi ne, spíš jsem typ člověka, který je v čemkoliv vždy ochoten pomoci, jak se říká „přidat ruku k dílu“. Nejsem dobrý řečník, takže umím spíš víc pomoc přímo činy.

5. Jste „ zastupitelem“ dolního konce, je rozdíl mezi dolňáky a horňáky?

Já doufám, že ne. I když jako děti jsme to tak měli, fotbal jsem hrál vždycky za dolňáky. Myslím, že zastupitelé by neměli hájit jen zájmy nějaké části obce, jsme malá obec a není třeba ji ještě víc rozdělovat, ale dělat to co je pro většinu občanů a pro obec nejlepší. Já to mám tak, že v prvé řadě je potřeba myslet na seniory, nemocné a děti no a my v produktivním věku a zdraví, bychom neměli myslet jen na sebe, ale udělat i něco navíc.

6. Jak dlouho žijete v Policích, co předkové? Co se vám tu nejvíc líbí?

V Policích žiji od narození, ale rodiče z Polic nejsou, taťka zde koupil dnes už nestojící dům a pak s mamkou stavební pozemek a svépomocí postavili rodinný dům. Taťka pochází ze Slovenska (z Kysuc) ze sedmi dětí a mamka z Valašské Bystřice z deseti dětí, takže mám spoustu bratranců a sestřenic, ale bratranců víc už dvě pokolení je to skoro samý ogar. A nejvíc se mě v obci líbí Kaple, je to krásná stavba a dominanta obce. A pumptrack ! (to by mě synové s jejich kamarády neodpustili).

7. Není vám líto, že nemáme hezké nádražíčko?

Slovo líto je málo výstižné, když mám čas, na vlak raději čekám u kapličky pod lípami, abych to neviděl. Pamatuji, když tam taťka pracoval, všude byly květiny, natřené zábradlí a teď?!

8. Netoužil jste být výpravčím na velkém železničním uzlu? Baví vás vaše práce?

Mám to štěstí, že má práce je i mým koníčkem. Jako výpravčí jsem začínal na nádraží v Holešově a i teď tam občas směnuji na výpomoc, takže větší provoz než v Kunovicích jsem si užil a musím říct, že si velice vážím práce kolegů z velkých stanic jako je Valašské Meziříčí, protože na první pohled to vypadá jako práce celkem jednoduchá, ale je velmi psychicky náročná.

9. Liší se dnešní práce výpravčího od minulých let? Ve smyslu digitalizace atd?

Jak kde. Na naši trati z Valašského Meziříčí do Kojetína moc ne, tady je modernizace jen minimální i když i tady papírovou práci nahradily počítače, ale výpravčí v Přerově již není výpravčí, ale dispečer a řídí dopravu přes počítače, kamery a displeje z Bohumína až do Přerova. To mě už připadá jak počítačová hra. Já mám radši vlaky „živě“.

10. Je to velká zodpovědnost ne?

Je. Dokonce bych řekl, že větší, než jsem si před nástupem myslel, ale na začátku při výběru se dělají psychotesty a ne každý jimi projde.

11. Co jste vlastně studoval?

Mám maturitu z oboru mechanik sdělovací a zabezpečovací techniky na SOU Železniční v Brně.

12. Hrál jste si s vláčky, když jste byl malý?

Málo. Jen o prázdninách. Bratranec měl vláčkodráhu, kterou jsem mu vždy záviděl. Vynahradil jsem si to ale v dospělosti, postavil jsem v podkroví „pro své děti“ modelové kolejiště H0 (velikosti 1:87) půdorys asi 3,5m x 3m. Jsou na něm tři nádraží a tři zastávky, tunely, hrad, benzinka, pila, cihelna, vojenský bunkr, hasiči a samozřejmě největší nádraží mají Police (4 koleje), nechybí i větrný mlýn a dá se vlakem přes Rožnov pod Radhoštěm kolem Maměnky na Pustevnách dojet i na Horní Bečvu což se ve skutečnosti nedá.

13. Co vám dělá v životě radost? A co vaše děti?

Samozřejmě rodina, manželka a děti. Starší dva synové už jsou plnoletí a myslím s dobrou budoucností pro společnost a u dvou mladších ta výchova díky rychlejšímu vývoji elektrotechniky než vývoji lidstva bude těžší, ale věřím že to s manželkou zvládneme!?

14. Působíte takovým klidným rozvážným dojmem, jste takový?

Řekl bych, že jo, je to dáno i mou profesí, tam musím zachovat rozvahu, klid, chladnou hlavu, nestresovat. Jsem optimista, ale dokážu taky zvýšit hlas, ale to mě moc nejde.

15. Co byste přál do budoucna naší dědině?

Co nejvíc spokojených občanů, čím víc jich tu bude, tím líp se nám bude v dědině žít.